Nestoudná popravčí Anita Blakeová

Anita Blakeová už pár let probouzí mrtvé a popravuje nemrtvé. Vybavena dřevěnými kůly, stříbrnými kulkami a ostrou mačetou řeší všechny nadpřirozené problémy v St. Louis s neochvějnou chladnokrevností. Chvěje se přitom jen jediné – její srdce.

Text: Renata Heitelová

Anitina literární matka Laurell K. Hamiltonová měla na začátku 90. let s prosazením románu o odvážné nekromantce docela problémy a byla nesčetněkrát odmítnuta. Nakladatelé považovali upíry za „mrtvý žánr“, navíc nedokázali knihu zařadit. Byl to horor, romance, detektivka nebo fantasy? Žánrový mix se tehdy nenosil, přestože se na trh už dostalo několik knih slavné autorky Interview s upírem Anne Riceová, v nichž jsou hlavními postavami elegantní upíři. Dnes slavná oživovatelka zombií Anita nakonec vtrhla mezi čtenáře až v roce 1993 a začala prošlapávat cestičku žánru zvanému paranormální fantasy.

„Nejsi dost vysoká na to, abys byla Popravčí.“

Drobná a na první pohled bezbranná tmavovláska je doma v americkém St. Louis, kde se za nocí baví v tanečních podnicích upíři a na striptérských pódiích se svlékají z kůže (i té vlastní) vlkodlaci nebo leopardi. Nadpřirozená stvoření se mezi lidmi pohybují od pradávna, jen se teď už nechtějí skrývat. Účastní se běžného života, podnikají, pracují, ale také páchají zločiny.

Čtyřiadvacetiletá Anita Blakeová se specializuje na oživování zombií – jejich svědectví se využívá třeba při dědickém řízení – a je ve svém oboru jednou z nejlepších. A tedy pěkně drahá. Vystudovala nadpřirozenou biologii a má v tomto oboru spoustu zkušeností, takže jí Místní oddělení pro supernaturální trestné činy využívá jako poradkyni při řešení zločinů spojených s nadpřirozenem. Upíři jí dali přezdívku Popravčí, protože má na svém kontě nejvíc zákonných poprav v zemi. O těch nezákonných se raději nemluví.

Anita se v mnohém podobá své autorce, počínaje malou postavou s bujnými křivkami, přes problematické dětství až po milostný život. Její charakter se postupně vyvíjí, jak na ni doléhají prožité události a musí se přizpůsobovat nově nabytým schopnostem. Sarkastická oživovatelka se ale od začátku potýká s tím, že jako fyzicky slabší žena, která se snaží prosadit v mužském světě, musí mít lepší mušku, ostřejší lokty a bystřejší úsudek, aby síly vyrovnala.

„Já s upíry nechodím. Já je zabíjím.“

Citátem z Provinilých slastí se Anita opravdu chvíli řídí. Jak sama tvrdí, holka musí mít nějakou hranici, za kterou nejde. Jenže on ten saintlouiský vládce upírů je dost neodbytný parchant a hříšně sexy chlap, v jehož přítomnosti se chvěje každé ženské srdce. Ani na první pohled chladná Popravčí nedokáže svůdnému modrookému krvesajovi dlouho odolávat. Jean Claude je drobnou oživovatelkou okouzlen, z počátku však po ní prahne právě proto, že mu paličatá Anita odolává.

Záludný a ambiciózní francouzský elegán by v tvrdém světě upíří politiky dlouho neohříval své mrtvé kosti, kdyby nevyužil kohokoli, kdo by mu mohl prospět. Což je další důvod, proč chce z „ma petite“ udělat svou lidskou služebnici. Dostat se do Anitina lože a srdce mu však trvá déle, než čekal, obzvlášť když slibné nekromantce v Cirkuse prokletých zkříží cestu pohledný učitel přírodopisu (a vlkodlak) Richard Zeeman.

„Má pověst nemůže být horší, než už je.“

Čím víc se Anita stýká se stvůrami, tím pikantnější vede život. Nevyhnutelné magické propojení s vládcem města a alfou vlkodlaků neposílí jen její nadpřirozené schopnosti, ale odrazí se i v Anitině intimním životě. Sexuální orgie, BDSM, nekrofilie, zoofilie, prostě „kinky“ sex? Toho všeho si užije víc, než by chtěla. Množství a rozmanitost milenců tak původně docela stydlivé drsňačce závidí i její přelétavá kamarádka Ronnie. Anita o sobě pochybuje, je emocionálně rozervaná na cucky a trvá jí dost dlouho, než se vyrovná s tím, jak se její svět, ideály i chápání dobra a zla obrátilo vzhůru nohama.

Oživovatelka si uvědomuje, že se nemůže vzdát, že ze svého života nemůže vycouvat ani odbočit. Musí zvednout hlavu, odhodit stud a vykašlat se na pomluvy, protože její odchod by zničil ty, které miluje. Někdy ji sice Jean Claude tak vytočí, že by to i možná udělala, ale obětovat nádherného Nathaniela vlastní zbabělosti? Na to má svéhlavá Popravčí příliš měkké srdce.

„Oživovat mrtvé je hračka, s láskou je to těžší.“

Proč je série o drsné popravčí tak oblíbená mezi čtenáři a proč se stala inspirací pro další autorky žánru urban fantasy? Může za to kick-ass hrdinka, její sexy protějšek nebo originální příběhový mix, který Hamiltonová nabídla? Některé díly série jsou spíše horory (Rozesmátá mrtvola, Krvavé koleno, Obsidiánový motýl), jiné naopak erotické romance (Inkubovy sny, Danse Macabre), někdy se řeší upíří politika (Zápalné oběti, Blankytné hříchy, Harlekýn), jindy problémy lykantropů (Kavárna šílenců, Modrý měsíc, Narcis v řetězech), většinou však jde o mix toho všeho. Velký vliv na oblíbenost série má nespočet vtipných dialogů a především postavy (i ty vedlejší), které se čtenáři zavrtají pod kůži a způsobí mu závislost na příbězích velké milovnice kávy.

Zápletka každého románu je uzavřená a napsána tak, aby ději rozuměl i čtenář, který náhodně sáhne po kterémkoli díle. Nemusíte začít u Provinilých slastí, ale u jakékoli knihy, jejíž anotace či recenze vás zaujala. A třeba vás fantastický svět plný nestvůr nadchne natolik, že si zatoužíte sérii přečíst od začátku, abyste poznali, co Anitu formovalo a proč je dnes ženou, již si nechce nikdo znepřátelit, a které se všichni snaží dostat do kalhotek. Občas je dokonce i nosí, opravdu…

ANITINI MUŽI

(ZE ZÁŘEZŮ NA SLOUPKU POSTELE)

Jean Claude – vládce města St. Louis, kromě krve se živí sexuální energií, majitel řady erotických podniků. Neskutečně sexy parchant.

Richard Zeeman – učitel přírodopisu a alfa vlkodlačí smečky. Nádherný chlap se záviděníhodným vybavením, který naivně sní o životě s Anitou za bílým plaňkovým plotem.

Nathaniel – devatenáctiletý leopardodlak, k němuž by se Anitě hodil návod k použití. Bývalý prostitut a pornoherec, masochista toužící po domině. Než však na něj Anita vezme bič, musí si získat její srdce.

Micah – leopardí král, který se rekordně rychle dostal do Anitina lože a učinil z ní svou královnu. Menší postavy, ale velikost mu stvořitel nadělil jinde. Pevná skála Anitina života.

Dolph Storr – velitel MOSTu se nemůže smířit s tím, že má Anita blíž ke stvůrám než k lidem. Má k ní otcovský vztah.

Edward – lovec odměn, nájemný vrah přezdívaný Smrt, Anitin dobrý kamarád.

Vydává nakladatelství Epocha.

[původně vyšlo v časopisu Pevnost 11/2014]