15. Harlekýn

„Jsem jediná lovkyně upírů, která randí s vládcem města. Většina lidí to vnímá jako střet zájmů. Upřímně řečeno, já to tak taky vidím, ale moc s tím toho nenadělám.“

Anita: „Nemůžu se rozhodnout, jestli si myslíte, že mám na Jean-Clauda dobrý vliv, nebo ne.“
Malcolm: „Kdysi jsem vás viděl jako jeho oběť, Anito. Nyní si již nejsem jistý, kdo je obětí a kdo útočníkem.“

Už si nemyslím, že jsou upíři příšery. Je tak pro mě těžší je zabíjet. Když je popravuju, aniž by se mohli bránit, je to příšerné a já jsem ta příšera.

Anita: „Svobodná vůle je pro lidi, Malcolme. Nadpřirozené společenství je o kontrole.“

Moje modlitby stále mají sílu zahnat pryč ďábelská stvoření. Bůh mě neopustil. Jenom všichni ti ultrapravicoví fundamentalističtí katolíci tomu chtějí věřit.

Anita: „Je mi líto, že jsem tak otravná. Je mi líto, že vám všem nedovolím, abyste mi mohli chystat romantická překvapení tak, jak chcete. Je mi moc líto, že je tak těžké mě milovat.“

JC: „Když jsou všichni muži v tvém životu šťastní, jsi šťastnější i ty, a můj život je pak jednodušší.“

Anita: „Řekla jsem ti někdy v poslední době, že jsou upíří zákony debilní?“

Nathaniel: „Měl jsem hodně různých zákazníků, Anito.“
Anita: „To mi došlo.“
N: „Skutečně? Nebo ses snažila na to nikdy nepomyslet?“
A: „Fajn, to druhé.“

Anita: „Asi tě doopravdy miluju, Nathanieli, protože jsem ti ještě nezkopala zadek do hranaté kuličky.“

Snažte se konat dobré skutky a ony vás kousnou do zadku.

Micah i já jsme oba velmi praktičtí. Občas je praktický a bezohledný jen jiné slovo pro totéž.

Snažila jsem se stát jeho (Requiemovou) kamarádkou, ale sex to tak nějak zkazil.

Dneska už většinou dokážu nahotu ignorovat, ale ne když ta nahota sedí v klíně mého přítele a navíc se mi opírá o nohy. Moje schopnost ignorace jednoduše není tak dobrá.

Anita: „Upíři lidi děsí tak jako tak, Jean-Claude. Nepotřebujete si hrát na severské bohy, abyste byli děsiví.“

Nikdy by mě nenapadlo, že si budu přát, aby byly naše kanceláře zamořené štěnicemi. Je fakt divné, co se občas zdá jako menší zlo.

Prastaří upíři vyzbrojení moderními vychytávkami. To prostě není fér.

Pokud jsem nedokázala lhát Peterovi, tak Edward je úplně mimo moji váhovou kategorii.

Anita: „Udělám všechno pro to, aby mě nezabili dřív, než se sem dostaneš.“

Edward: „Žádná žena nemůže chodit s tolika muži, kolik jich máš ve svém životě ty, Anito. Můžeš je píchat, ale ne s nimi chodit. Já mám dost problémů se vztahem s jednou ženou. Nedokážu si představit, že bych žongloval s půltuctem.“
Anita: „Možná jsem jenom ve vztazích lepší než ty.“

Edward: Ty nejsi jediná, kdo navázal vztahy s nestvůrami ve svém městě. Aakoli přiznávám, že ty s nimi máš… nejintimnější vazby.“
Anita: „A to znamená co?“
Edward: „To znamená, že nikdo jiný nepíchá s vládcem města.“

Vnitřek mého těla je o hodně divnější než jakákoli zoo.

U něj (Richarda) vždycky všechno skončí soutěží o to, kdo dokáže dočůrat dál. Problém byl, že jsem většinou měla pocit, že čůrá na mě.

Možná už prostě nepotřebuju být největší a nejzlejší osoba v místnosti. Možná jsem konečně dost stará na to, abych dovolila velet i někomu jinému. Možná.

Anita: „Líp než kdokoli jiný bys měl vědět, že velký pták nestačí k tomu, abys získal moje srdce.“

Richard: „Ztratil jsem tě, protože jsem víc nenáviděl to, co jsem, než jsem miloval tebe.“

Anita: „Omlouvám se, že mě trápí, že mě lidi v červených tričkách chtějí opíchat. Trápí mě to. Vážně jo.“

Pistole není magický talisman, ale občas stačí k tomu, abyste někoho dostali z hlavy, jen to, že si připomenete, kdo jste. Kdo skutečně jste, ne kdo si oni myslí, že jste, nebo kdo si oni myslí, že vy si myslíte, že jste. Ale vy. Skuteční vy. Pistole v mé dlani jsem byla já.

Vteřina občas stačí k tomu, abyste umřeli.

Všechno bude lepší, až si dám kafe.

Anita: „Daleko víc věřím krysám než hyenám.“

Anita: „Pokud ti na někom záleží natolik, aby ses s ním vyspal, pak by ses o něj měl postarat.“
Richard: „Přesně. Takhle to vnímáš.“
Anita: „A ty ne?“
Richard: „Ne, občas je to jenom o píchání.“

Kdysi jsem si dělala vrásky z toho, že začínám být jako Edward. V poslední době se na to začínám spoléhat.

Celá staletí má přezdívku Temný rytíř. Jo, dlouho před Batmanem tu byl London.

Edward: „Olaf je na tohle dobrá záloha, Anito. Má schopnosti, které potřebujeme: umí pracovat v utajení, ovládá jakoukoli zbraň, je skvělý v osobním souboji a s výbušninami je ještu lepší, než jsem já.“
Anita: „Taky je to zkurvenej sériovej vrah, jehož oběti jsou drobné tmavovlásky. Nepřipomíná ti to někoho?“

Edward: „Možná to není láska, ale pokud jsi nikdy necítila nic silnějšího, jak poznáš rozdíl?“

Jak je možné, že uprostřed každé krize musím chlácholit něčí emoce?

Probudila jsem se, což je super.

Dolph: „Co se dá dělat na schůzce s upírem?“
Anita: „Prakticky totéž, co na schůzce s kýmkoli jiným, až na to, že cucfleky jsou vážně působivé.“

Anita (k Dolphovi): „Neptej se a já ti nebudu muset lhát.“

Anita: „Já se nesnažím žít normální život. Dokonce se ani nesnažím předstírat, že to, co dělám a co jsem, je normální.“

Anita: „Krucinál, Edwarde, mám dost potíží se svým vlastním životem. Nemůžu řídit ještě ten tvůj.“

Anita: „Láska se těžko shání, Edwarde. Nikdy bys ji neměl zahazovat jenom proto, že je to špatný nápad.“

Wicked: „Myslíš si, že je to dobrý nápad?“
Anita: „Bylo by snazší ho nevidět.“
Wicked: „Tak proč ho chceš vidět?“
Anita: „Protože by to bylo snazší.“

Anita: „Takže vážně kolují drby, že se k Jean-Claudově polibku nepřidá nikdo, kdo s ním nespí.“
Truth: „Nebo s tebou.“
Wicked: „Jen tak mimochodem, jsem vážně zklamaný, že tenhle konkrétní drb není pravda.“

Wicked: „Jedině láska dobré ženy přiměje muže zpochybňovat každou svou volbu, každý čin. Jedině láska přiměje válečníka zaváhat ze strachu, že ho jeho dáma shledá krutým. Jedině láska dělá muže jak tím nejlepším, tak i nejslabším. Občas zároveň.“

Mužské ego je občas hodně křehké. Ty nejtvrdší muže je občas nejsnazší zranit a nejtěžší vyléčit.

Nathaniel: „Musíš přestat s tím skoro umíráním, Anito. Je to namáhavé na srdce.“

Některé dny mám pocit, že moje snaha postarat se o všechny v mém životě mě roztrhá na kusy. Ale dělám, co můžu. Každý zatracený den dělám to nejlepší, co můžu, pro všechny v mém životě.